Z pokoje pokojíček

Tobiáš a Dominique dostali novém bytě ten největší pokoj. Mým úkolem bylo zařídit, aby se oni, ani jejich hračky ve velkém prostoru neztráceli. Aby se tu cítili bezpečně.

Zadání a potřeby

1. Zachovat historický ráz místnosti s vysokými 3,5 metrovými stropy a štukovaným stropem a původní závěsy.
2. Navrhnout zařízení, které by mělo správné proporce a ve velkém prostoru by dokázalo správně vyznít.
3. Rozdělit prostor symbolicky na dvě části – klučicí a holčičí, najít věci, které by děti v prostoru mohly kreativně používat.

Problémy a překážky

  1. Základem úspěchu v tomto případě bylo rozhodnutí vzdát se prvoplánově dětských dekorací a titěrných hraček a vsadit na několik solitérních výrazných kusů nábytku.
  2. Masivní postele s úložným prostorem a rámem na nebesa vyrobené na míru splnily ve velkém prostoru nejdůležitější úkol: Z pokoje díky nim vznikly dva malé pokojíčky, v jejichž ohraničené náruči se dá bezpečně usnout.
  3. Prostor jsem spravedlivě rozdělila podle středové osy na dvě identické části. Postel pro Dominique je růžová a Tobiášovu jsem navrhla světle modrou. Každé z dětí má k dispozici v podstatě stejnou sestavu skříněk. Molitanový strom je společný, ale jsou v něm pod sebou dvě stejná doupata.

Nápady a zlepšení

Molitanový strom

V nice za dveřmi vyrostl molitanový strom se dvěma měkkými dutinami, kam si děti mohou vylézt, schovat se tu s knížkou a za svitu baterky si potajmu číst nebo potmě trucovat.

Hravé skříňky

Skříňky jsem vymyslela tak, aby vypadaly jako skládačka z různě velkých a hlubokých krabic. Děti po nich mohou lézt jako po schodech nahoru, na dvířka stačí jenom jemně zatlačit a sama se otevřou.

Barvy pro děti

Barvy jsem v tomto interiéru nechala působit ve velkých plochách, proto jsem zvolila syté bonbónové odstíny – růžovou, bledě modrou, žluto-oranžovou a švestkově modrou. Symboliku růžové a bledě modré jsem použila k rozdělení pokoje. Základ tvořený okny, dveřmi a zdmi jsem nechala nedotčený v odstínu slonové kosti.

design by various