Z pokoje pokojíček
Tobiáš a Dominique dostali novém bytě ten největší pokoj. Mým úkolem bylo zařídit, aby se oni, ani jejich hračky ve velkém prostoru neztráceli. Aby se tu cítili bezpečně.
Zadání a potřeby
1. Zachovat historický ráz místnosti s vysokými 3,5 metrovými stropy a štukovaným stropem a původní závěsy.
2. Navrhnout zařízení, které by mělo správné proporce a ve velkém prostoru by dokázalo správně vyznít.
3. Rozdělit prostor symbolicky na dvě části – klučicí a holčičí, najít věci, které by děti v prostoru mohly kreativně používat.
Problémy a překážky
- Základem úspěchu v tomto případě bylo rozhodnutí vzdát se prvoplánově dětských dekorací a titěrných hraček a vsadit na několik solitérních výrazných kusů nábytku.
- Masivní postele s úložným prostorem a rámem na nebesa vyrobené na míru splnily ve velkém prostoru nejdůležitější úkol: Z pokoje díky nim vznikly dva malé pokojíčky, v jejichž ohraničené náruči se dá bezpečně usnout.
- Prostor jsem spravedlivě rozdělila podle středové osy na dvě identické části. Postel pro Dominique je růžová a Tobiášovu jsem navrhla světle modrou. Každé z dětí má k dispozici v podstatě stejnou sestavu skříněk. Molitanový strom je společný, ale jsou v něm pod sebou dvě stejná doupata.
Nápady a zlepšení
Molitanový strom
V nice za dveřmi vyrostl molitanový strom se dvěma měkkými dutinami, kam si děti mohou vylézt, schovat se tu s knížkou a za svitu baterky si potajmu číst nebo potmě trucovat.
Hravé skříňky
Skříňky jsem vymyslela tak, aby vypadaly jako skládačka z různě velkých a hlubokých krabic. Děti po nich mohou lézt jako po schodech nahoru, na dvířka stačí jenom jemně zatlačit a sama se otevřou.
Barvy pro děti
Barvy jsem v tomto interiéru nechala působit ve velkých plochách, proto jsem zvolila syté bonbónové odstíny – růžovou, bledě modrou, žluto-oranžovou a švestkově modrou. Symboliku růžové a bledě modré jsem použila k rozdělení pokoje. Základ tvořený okny, dveřmi a zdmi jsem nechala nedotčený v odstínu slonové kosti.
Galerie
Děti mi v tom velkém krásném bytě připadaly ztracené jako Jeníček s Mařenkou v temném lese. Do stropu nedohlédly, a když si chtěly otevřít dveře, musely si stoupnout na špičky.
resumé
Velký stylově zrenovovaný pokoj si zaslouží, aby byl ponechán tak, jak je. Při jeho zařizování jsem si byla vědomá toho, že tu vyzní jen nábytek se správnými proporcemi, který nebude působit titěrně a ztraceně. Jeho masivnost a velikost jsem ještě podpořila výběrem výrazných sytých barev.Zdálo se mi důležité, aby se tu děti mohly zapojit do hry. Proto jsem chtěla, aby byl nábytek zároveň i interaktivní. Takže se po krabicových skříňkách smí šplhat a do dutin velkého starého stromu z molitanu se dá schovat. Z jeho koruny děti potmě možná zahlédnou světýlko…